Historická fakta i historické lži o interpretech

Jak to tenkrát bylo ?

                Jednoho dne za mnou přišel Petr Čejka s tím, že budeme dělat písničky pro jedno děvče z Maďarska. "No fajn Petře, a víš o ní něco ?", ptám se. "Ale víš, volal mi Pepa Petrásek (dabing z Bonton filmu - studio Budíkov), abychom to s ní zkusili". "Tak jo, tak ji tedy přiveď, Petře, poslechneme si co umí." No a tak to všechno vlastně začalo. Petr ji pozval do Zbrašína na chalupu. Přijelo velmi pěkné, slušné děvče s tím, že ví co chce a že je do muziky blázen a že udělá pro muziku i nemožné ... "Hmmm, to se mi líbí, jen jestli nekecá, to říkají všechny, protože slovo nic nestojí...", říkal jsem si v duchu."A mohla byste nám něco zazpívat, Drahuško? Rád bych slyšel váš hlas otevřený naplno, aby to slyšeli i sousedi až na druhém konci vesnice, rozumíte mi ?" ( Zavtipkoval jsem ).
              Abyste mě správně pochopili, když jsem byl mladší a hrával jsem bigbít, neměl jsem nikdy zpěvačky v kapelách z několika prostých důvodů. Tím 1. je to, že jen málokterá měla hlas, který je od boha plný ale i ostrý jak žiletka.Většinou zpěvačky jen tkz. "pípaly" a zpívat se naučí snad každá, která jen trochu chce, v tom úspěch netkví, to je nezbytnost !!!. No a tím 2. důvodem bylo to, že většinou když uměly a měly dispozice nebylo na holky spolehnutí, byly dost náladové, panovačné někdy dokonce "rozbíječky" kapel. A když to výjimečně někdy všechno klapalo, přišla nečekaně vyšší moc a všechno bylo opět na začátku.
               Tak zpět, jak to tenkrát bylo ? Drahuška se pustila do zpívání čardášů lidových i operetních s takovou invencí, že jsme se s Petrem na sebe po několika vteřinách otočili a hned nám bylo jasné, že ta holka umí! Tak jsme ji ještě chvíli nechali zpívat a pak jsem ji oficiálně pozval do studia. Chtěl jsem, aby si Drahomíra přinesla do studia na CD nějaké základy muziky bez zpěvu, ke kterým nám ve studiu něco zazpívá.
               Za týden přijela s CD, kde byla hromada různých základů a bylo tam snad úplně všechno počínaje Dion, Cher, Adams a konče Helenou Vondráčkovou ... "A sakra, trochu barový repertoár ???", říkal jsem si v duchu. Vybral jsem proto a záměrně z CD to nejobtížnější co jsem znal, abych zjistil jak na tom Drahuška se zpíváním je. Byl to soundtrack z filmu Titanic "My Heart Will Go On" nazpívaný Celine Dion. Na konci písničky je dost "usmrcující" modulace směrem o tón nahoru. "Tak to jsem zvědavý, jak to zvládne ???", myslel jsem si. Hned po několika taktech jsem se opět otočil na Petra. Bylo na mě znát, jak jsem byl zaskočen a Čejka se jen usmíval a usmíval a usmíval ... Zazpívala ji totiž perfektně !!! To děvče nás skutečně v dobrém slova smyslu překvapilo a předváděčku zvládla na 1* a dokonce odzpívala i tu obtížnou modulaci resp. tu tak trochu "odkřičela". ( Ale napoprvé a bez přípravy to bylo taky na 1). Stačilo mi to, byl jsem velmi spokojený a tak jsme si všichni tři řekli ANO. Já a Petr jsme pro "DARGI" (to je její přezdívka z mládí) začali dělat písničky.
                           Drahomíra Plautnerová je skutečně velký talent a bude zpívat, ještě o ní určitě uslyšíte a možná to bude z trochu jiného žánru než populární hudba. Mně osobně by se moc líbily Maďarské čardáše, ale to je jen mé osobní přání. V České republice je totiž v tomto žánru pole "téměř neorané" a populární hudbě je naopak dost těsno.
                           4+1 MP3 ukázky DARGI vám možná prozradí o zpěvačce víc, než moje názory. Pro zajímavost vám přidávám k poslechu i písničku od Celine Dion (v původním jazyce bez nástrah českého jazyka) , kterou se Drahomíra u nás ve studiu uvedla. Stojí za to si právě tuto písničku vyslechnout, byla nazpívána velmi dobře. Posuďte sami, možná mi dáte za pravdu...

"Stát se hvězdou v show-businessu je velké štěstí a náhoda. Nemít talent, invenci, hlas od boha, neumět zpívat, nebýt pokorná a pracovitá, neumět unést prohry to je jistota, že z vás nikdy nic nebude. Mít všechny tyto vlastnosti je dnes povinností a pokud zanedbáte nebo nemáte byť jednu z nich, nepomůže vám nic. Ani svěcená voda. Pak dělejte muziku s láskou a jen pro svou radost, ona se vám svým způsobem odvděčí a bude to pro vás lepší, než ohýbat před něčím či někým hřbet. Časem byste pak stejně zjistili, že se sami před sebou a svým studem nikam neschováte."
 

Milan Jethro Wisocký